Článek pro Artikl, červen 2017, téma: Utopie
Jen si to představte. Máte za sebou nedělní snídani v posteli, líně jste se vystřídali ve sprše, pustili jste si pár nostalgických songů, a teď se procházíte po prosluněném městě. Nepotřebujete k dokonalému dni ani odjet do přírody, protože jste zamilovaní. On se na vás podívá, sebere veškerou odvahu, vykouzlí ten úsměv, kterému nikdy nemůžete odolat, a řekne: „Mám tě rád takovou, jaká nejsi.“ Continue reading “Nebuď sama sebou. Je to nuda.”
ano
dnes jsem to byla já
kdo se ti zase hrabal v srdci
promiň
nemohla jsem si pomoct
ale pak sem to přece uklidila
jak jen to šlo
rozhodovat se, jestli stojící auto obejdu zleva nebo zprava
litovat standardního nachcanýho chování
litovat peněz utracených za včerejší večeři
v pěti zprávách řešit místo setkání
opilej sex
jít ještě do jednoho baru
vysvětlovat, že funkcionalismus je umění
bavit se s debilníma lidma
neřikám, že občas zbytečný věci nedělám
Volnost je tančit sama v davu lidí. Když se ti chce. Tančit sama na prázdný ulici. Když se ti chce. Tančit. Když se ti chce. Sednout si na lavičku po krátký procházce a usnout. Bez obav. Říct nahlas, že nesouhlasíš. Mlčet, když se ti chce. Continue reading “Jíst v posteli”
je mezi námi taková zvláštní energie
která způsobuje
že
nemůžu zvednout ruce
protože bys mi sundal tričko
Článek pro Artikl, květen 2017
Dlouho se mi nechtělo všímat si, v jakém stavu je moje duše. Neposlouchala jsem intuici a nechala se tlačit do výběru. Přebírala jsem štendry plné nových kolekcí. Oblékala jsem tělo, objekt marketingových masáží. Duše zůstávala nahá. Continue reading “Dokonale oblečená duše”
Vždycky je to pohodlnější. Rychlejší, bez potenciálních zbytečných keců, zdržovaček, výčitek, slziček, nadměrnýho potu. Dá se to líp načasovat. Venku už čeká tágo přece. Continue reading “Odcházení II”
