Vrátila jsem se zpět na správnou stranu řeky a pod věží si teď žiju střepy, motýly i lži. Je covid a lockdown is the new money. V době, kdy se lidi nesměj scházet, člověk nemá přátele. Ale přátelství zůstávaj.
Nemáme se tady u sebe naproti sobě schoulený v gaučích v minutových objetích v očích který se nechtěj odtrhnout protože ještě nedomluvily.
Ale máme se na dálku v myslích ve vzpomínkách v touhách v prosbách aby nic nebylo jinak až se zase budeme tisknout v gaučích a aby to snad bylo ještě silnější protože sešlo z očí ale nesešlo z mysli ani z cesty.
A tak chci říct. A tak chci jenom říct. Že ta moje jiskra, která se zapaluje, když se na vás dívám, to nejsem já. To jste vy. To je vaše milující já, který mě každý den budí. A já děkuju.
