živý díky lodím a módě
živý díky básním a statusům
díky městu a lesům
díky vodě a tabáku
díky obrazům a tetování
živý díky hluku a tichu
díky pochopení a omylům
živý díky maxi richterovi a princess nokia
díky chvilkám a nekonečnu
díky čistotě a chaosu
živý díky lásce a reklamě
díky doplňkům a opakům
živý díky integritě a paradoxům
jsi ještě moc mladá
nemůžeš vědět, co je to láska a co je opravdovej strach, že už ji znovu nepoznáš
netušíš, kým se staneš, až se zlomíš a narovnáš
řeknu ti teď jen jedno
když ti kluk přinese víno
měly by to být rovnou dvě lahve
jeden mi je takhle kdysi dal
jenomže jsme je neměli čím otevřít
tak zase odešel
do tmy
Článek pro Artikl, červenec 2017
Když se potřebuji uklidnit, počítám do deseti. Když potřebuji usnout, počítám ovečky. Když se potřebuji dobře obléct, počítám do tří. Continue reading “Svatá trojice”
Reagujete podobně, ve smajlících se neliší vaše rysy ani grimasy. Někteří z vás se mi dokonce trochu pletou. Fakt jsem tě milovala, víš to? Celý tři dny.
nejdříve si říkám
to je ale hezká rodinka
dítě si vybarvuje a hledá pastelkou cestu z bludiště
Článek pro ZOOT, červenec 2017, téma: Zbytečný festival Prague Pride
Poezie je zbytečná. Nemá pointu, rozumnou strukturu, její slova by mohl kdokoliv přeskládat a tvářilo by se to pořád jako umělecké dílo. Elektronická hudba je zbytečná. Když neumíš na nic hrát, tak nevydávej zvuky. Podívej se na kytarová sólíčka, to je řemeslo. Dokumentární film je zbytečný. Proč ty peníze nedají někomu, kdo zaplatí opravdové herce a natočí to s kvalitními světly? Ale ani hrané filmy už nejsou, co bývaly. Zbytečnost. Obrazy, divadlo, a vůbec. Umění? Vůbec. Continue reading “Koho všeho mám ještě tolerovat?!”
Článek pro Fashionbook, červenec 2017
Děti současné doby se probudily do rána v sedmdesátých letech. Světlo toho dne bylo skoro neúnosný.
