Trpěli dost

Nevzdávám se. Stále čtu pohádky a čekám na padající hvězdy. Těším se na další kávu a na objetí od lidí, kteří tu ještě zůstali. Nevzdávám se a občas se ocitám ve stavu beztíže. Bez tíhy minulosti a bolestí stékajících po vnitřní straně mojí kůže. Vyskočím a zůstanu ve vzduchu. Jsem tak vysoko, jako jsou lidé o hlavu vyšší než já. Můj úhel pohledu je rázem úplně odlišnej.

Vidím ty malý holky, který se snažej tvářit vyrovnaně, ale čekaj hodiny na jednu esemesku. A když dlouho nepřichází, tak se stihnou vožrat. Každej den. Vidím kluky, který si hrajou na znalce hudby a jídla, googlej si každej den nový elektronický chuťovky a přežvykujou je pětkrát denně, aby to bylo zdravý.

Nechci dělat unáhlený rozhodnutí. Možná nechci dělat žádný, ale to už je taková rozmazlenost naší generace. Pořád něco muset, aby z nás něco bylo. Za všechno si můžeme sami. To je podobně zdravý jako ty tracky pětkrát denně.

Nevzdávám se a hledám nové správné rozhodnutí každý ráno. Rozhlížím se po pokoji. Koukám do ledničky, do svých plátěných tašek, který sou plný propisek, kapesníků a lístků do kina, kde jsem byla před rokem. V lednici někdy najdu nějaký čerstvý, tak ho opláchnu, nakrájím, kousek tam vrátim a kousek spolknu. A pak čekám. CO SE STANE. A nevzdávám se, i když to někdy vypadá, že se nestalo vůbec nic. Protože trpělivost je hybná síla. Jedna z mála, která je potvrzená desíti z deseti zlomených srdcí. Bez trpělivosti mi dycky vyteče bábovka na prkýnko a je z ní moučný smoothie. Taky se bez ní zbytečně trápim, když mi už čtyři minuty nejede tramvaj. A nakonec je to zas trpělivost, v neporazitelném tandemu s časem, která mi jako jediná dokáže vysvětlit, proč jsem probrečela desítky hodin kvůli někomu, kdo je papírově slabší soupeř.

Naprosto trpělivě píšu další myšlenky a i když z nich asi nikdy nebude kniha, věřím jim, že mi jednou v budoucnu poraděj. Neustále vyrovnávám svoji vlastní šikmou plochu. Ano, někdy se ptám, proč jsi zemřel. Ale smířit se s tím, že na některé otázky neexistují odpovědi, je prostě moje oblíbená výzva. Stejně jako neustále vyvolávat svoji svobodu, která se naštěstí pokaždé vrátí, i když ji někdy musim vyškrabávat úplně ze dna.

Neříkej hop, dokud nepřeskočíš reklamu na Youtube.

Advertisements
Trpěli dost

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s