Ohlédnutí

Chtěli jsme mít kontrolu nad vyřčenými slovy. V noci na křižovatce U Bulhara. Auta projížděla okolo nás a my na sebe z plných sil křičeli. Přes most Stross, nad hlavou Žižkov, pod náma peep show kabinky a burgery. Ještě jsme nevěděli kolik nás toho přes řeku čeká. Poznali jsme se totiž až za pár let. 

Ohlídnu se a vidím slzy dojetí, že jsme byli a že jsme. Přesně před rokem to všechno začalo. Kývání hlavou do rytmu. Ještě nevíme, že každý nový den zemře další bavič. Ilustrátor našich emocí. Překladatel strachu a odhodlání. Ale každej den se taky něco rodí. Někdy si toho všimneme až po pár letech. Kde ses tady vzala, lásko? Nemusím ti nic říkat, abys věděl, že některý věci nejsou náhoda.

Vystoupila jsem z lodi rovnou na dřevěný nebe s houpacíma sítěma. Tady se bude pít Abuelo. Už pár týdnů předtím jsem si ho vyhlídla. Stál přede mnou v dýmu z kamelek a já mluvila o dětský vaně. AHOJ, NESU TI TVOJE KLÍČE. Olga nám z Hrádečku mluví do duše ještě teď a ty děláš, že ji neslyšíš, zatímco já se na ni až moc upínám. Pochopila jsem, co znamená učit se každý den něco novýho. Za to ti děkuju.

Vidím setkání, který by se nestaly, nebýt chronologicky precizně sestavených událostí. A rok 2016 mi přinesl několik přátelství. Úplně nečekaných. Někdy trochu bláznivých, pouťových, kýčovitých. Některý sou tak holčičí, že je to trapný. Mluvíme na ulici na cizí lidi. Rapujeme a přijdem si děsně mladší. Girl power. Taková kámo, že se bojíš sednout si s náma ke stolu. Záchvaty smíchu do vína a rozmazaný řasenky. A pak pár těch přiznání na messengeru. Někdy jsme, intelektuálky, úplně debilní. Hele dal mi kytku, to se mu asi líbim viď?

A některý sou o dost víc nesmělý, lehce zamilovaný. Už o tom kdysi nazpívali track Rozvíjej se poupátko. Zvláštní typ přátelství. Začne pučet ve tmě za psychedelický hudby, buší zevnitř na spánky při nočních cestách autobusem a při čtení některých knih. Ráno je pak zase úplně uzavřený. Musíme znova čekat, kdy se nebude bát vylízt v celý svojí kráse. Je v něm pořád něco utajenýho (nedá se o něm mluvit), ale nenahraditelnýho.

Přinesl taky utvrzení. Že kdybychom nezažívali rozchody, nemáme vůbec žádný kamarády. Že pravdu mezi přáteli a partnery musíme pěstovat pořád. Odnesl lidi, který neodpovídaj na otázky a nezvedaj telefony. Uživatel má plnou schránku a nemůže v tuto chvíli přijímat další poštu. A LIDI, KTEŘÍ HLÁSAJ NEŽITOU FILOSOFII. Tak. Už leťte. Až bude venku klidněji, vyběhneme a vydáme se na Hlávkův most. Máme ho rádi. Nikdo po něm nechodí.

Tak líbám na čelo, posílám pusu do dálky, hladím lidi po hlavě a nechávám je se s tím vyrovnat. A věřím jim, že si přeberou tohle jednoduchý sdělení a příště ho předaj dál. Protože všude okolo mě choděj neúnavný nosiči lásky. Těžký tašky narvaný k prasknutí, a přesto se jim nehrběj záda. Ano, to jste vy. Říkáte mi, že to bude tak jak chci já. Říkáte mi, že mám nárok na všechno. Říkáte mi, že mě chcete mít nablízku. A říkáte mi, že jsem možná to nejlepší, co vás potkalo.

VÍTEJ V MÉM SVĚTĚ. Začni věřit i ty. Půjde to pomalu. Ale půjde. Slibuju. Potkávej už jen dobrý lidi. A věř jim, že ti neublíží. Tím moje terapeutická práce pro rok 2016 končí. Snažila jsem se, až jsem od tebe někdy odcházela úplně prázdná. Ale když si na tebe vzpomenu, usmívám se. A píšu ti proto, abys věděl, že tady jsem. Rok 2017 je od toho, abychom se smířili s rozhovory, které za nás nikdo nedokončí.

Nemusíš mi odpovídat. Děkuju, že doopravdy existuješ.

Advertisements
Ohlédnutí

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s