Co nosí hrací figurky

Článek pro Artikl, prosinec 2016, téma: Hra

Město z výšky je takový hrací plán. V parcích nejsou vidět popadané plody a rozbité lavičky. Silnice vytváří dohromady jeden veliký abstraktní obraz, cihlové střechy vypadají jako papírové štítky, které se můžou v dalším kole zpřeházet. Chybí detaily. Hra je zjednodušená. Soustředí se jen na základní pravidla. Vybíráme si figurky. Každý hráč má celý dav. Je to jako v životě, můžeme tedy mít jakou barvu chceme. A tak máme všichni černou.

Úkolem prvního kola je zaplnit hru lidmi. Dostat jich co nejvíce z aut na chodníky a do parků. Strategicky vědomostní začátek hry spočívá v pokládání otázek. Jaký je v našem městě poměr aut a lidí? Za jak dlouho dojdete v Praze pěšky od Jiráskova k Hlávkovu mostu? A který je Hlávkův most? Za správnou odpověď dostáváme do města figurku. Opakujeme otázky stále dokola. Dokud neznáme všechny odpovědi a nemáme město plné lidí. Co tam ti lidé dělají? Co tam ti lidé dělají? CO TAM TI LIDÉ DĚLAJÍ?

Město plné lidí

Správně jste to pochopili. Hrajeme spolu, ne proti sobě. Úkolem druhého kola je rozhýbat figurky a dát smysl jejich cestě. Učíme se, co všechno se v našem městě děje. Kam jít a proč.  Každá figurka si zvolí vlastní program. Stavíme si kulturní rozhled, ale vypadáme všichni stejně.

Třetí kolo přestává být intelektuální. Žádné čtení, zkoušení, vzpomínání na hodiny zeměpisu a literatury. Figurky sedí v kavárnách a kinech, stojí frontu na poště, koukají na řeku, usínají. Z jejich života se stává sladká rutina. Nikdo nikoho nenutí nabyté vědomosti používat, nedej bože se z nich v praxi poučit. V šedém světě není na nikoho vidět. Každý si hibernuje po svém.

Je na čase to rozstřelit. Zvýšit adrenalin, rozveselit jednolitý obraz šedočerného města. Bereme do ruky paintballky. Nabíjíme. Různobarevné náplně se rozletí vzduchem. Lidé ve městě dostávají žluté, růžové, zelené a modré rány. Probouzí se. Ve hře se objevuje nový prvek. Individualita. Barvy z davu vytvořily tisíce jednotlivců. Plán vyšel. Začínáme se smát.

Po euforii je na čase nenápadně zmizet. Nechat je dospět. Jsou trochu zmatení a bojují proti vlastní lenosti. Doufají, že se objeví nějaké přirozené autority, vůdci, samozvaní rozhodčí. Někdo, kdo jim řekne, kam se jde dál. Vy máte takové uhrančivé oči a uvědomělý výraz, nemohl byste mi poradit, co mám teď dělat? A nejlépe to napsat na nástěnku? Tahle hra se jmenuje Anomie. Z figurek se stávají soběstační jedinci, začíná jít do tuhého. Vracíme se na začátek. Chybí detaily. Hra je zjednodušená. Soustředí se jen na základní pravidla: Intuice, morálka a nesehnutí. Je to strašně těžká hra, ta svoboda. Může v ní někdo zvítězit?

Advertisements
Co nosí hrací figurky

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s