Bez zájmu

Jak stáli úplně nahoře a okolo nich padaly domy. Koukala na mě vyschlýma očima, slepený řasy vypadaly těžce. Dýchala tak pomalu, že jsem se dalšího nádechu nemohla dočkat. Trvalo věčnost, než po mrknutí oči znovu otevřela. Stará paní. Vypelichaná. Zasloužile líná.  Continue reading “Bez zájmu”

Advertisements
Bez zájmu

Jasmíně

Píšu ti dnes. Vzbudila jsi mě už brzo ráno. Nějaký vožralí kluci dole na ulici křičeli, že chtěj jídlo a cígo. Poprvé tohle léto mi byla při otevřeným okně trochu zima. Poprvé jsem se zamyslela nad tím, jaké to je, ležet v posteli sama. Přitáhla jsem si peřinu pod nos. Jenže už nešlo spát. Takový divný pondělí, sychravo, dvacátýho prvního srpna. Večer bude mít rozlučku se svobodou Týna. Budeme na tebe pít v lodích. Continue reading “Jasmíně”

Jasmíně

Zrcadlo

23335633_10155499389311273_433508647_o

Ráno si umýt ruce, podívat se do zrcadla na někoho, kdo v noci vypil lahev vína a teď od ní má zarudlé oči. Vzpomenout si na jízdu tramvají a popřemýšlet, jak dlouho mi potrvá cesta domů z bytu, ve kterém se právě nacházím bosa, v cizím tričku a bez kalhotek. Opláchnout obličej ledovou vodou. A celé zrcadlo. Zkalit obraz vlastní tváře. Dát zrcadlu pěstí a vyjít z koupelny s apatickým výrazem. Usmát se na děti, co jdou do školy a usmát se na kolegy v práci. Řemeslně dokonalý revival.

Zrcadlo

Nákup

Vysypal se jim z tašky celý svět. Pivo, toaleťák, balík sušenek, jogurt a houbičky. Smáli se a klečeli na chodníku. Bylo sychravý fakt hnusný ráno. A oni šli domů z Žabky, která má sortiment jak benzínka. Dívala jsem se na ně z tramvaje. Říkala jsem si. Stojíme tady a taky bysme si ty věci chtěli posbírat. Neviděl jsi je. Říkala jsem si. Vypadám zdravě, ale ve skutečnosti jsem taky zemřela v sedmadvaceti. Říkala jsem si. Podala bych ti plechovku piva, ty bys mi podal balík sušenek a nepřestávali bysme se smát. Dnes jsem neustlala.

Nákup